Mám hloupý zvyk nikdy nedělat méně než jednu věc současně a i to ve chvílích, kdy bych nejraději dělala právě tu jednu jedinou a nemusela svůj mozek zároveň zaměstnávat něčím - čímkoliv - jiným, abych se vůbec dokázala soustředit. A tak tedy při grafičení koukám na YouTube. Dříve na CrashCourse, pak na veganské youtubery, aktuálně na Buzzfeed (jde to pěkně z kopce, co?). A popravdě, právě poslední jmenovaný mé obzory rozšířil o takové oblasti, jejichž existenci jsem doposud zcela ignorantsky ignorovala. A pomiňme prozatím onen SJW rozměr, já řeším věci mnohokráte podstatnější.
Obočí.
Mé obočí tvoří pár světlounkých chloupků okupujících oblast kdesi nad margo supraorbitalis ossis frontalis, seřazených v linii, která není ani pravidelná, ani nijak hezky tvarovaná. Veškeré mé dosavadní pokusy to nadělení nějak zkrotit vesměs skončily zoufalou kapitulací a výsledkem ještě horším, než kdybych tuhle část mého obličeje prostě nechala na pokoji (jako bych neměla dost práce s tím zbytkem). Kdybych měla dost odvahy, vykašlu se na to úplně a půjdu na Amandu Palmer.
Nicméně. Koukání na lidi, co poprvé zkouší černou rtěnku a pin-up šaty je překvapivě inspirativní, čiže jsem se po jednadvaceti letech trápení odhodlala k velkému kroku, důkladně nastudovala snad všechny tutorialy k trhání obočí, jaké YouTube nabízí, vyhrabala pinzetu, namalovala spojovací body... a nakonec vytrhala pár chloupků v okolí toho, co by mělo být tím jediným a ideálním tvarem, protože víc se toho vytrhat prostě nedalo. Nu. Ale stejně to vypadá líp.
Jsem na sebe jakýmsi zvláštním způsobem upřímně hrdá, což je v podstatě vše, o čem měl tenhle výlev být, protože jinak vlastně vůbec o ničem není, ale tak to prostě někdy je.
