Krasosmutnění

6. září 2016 v 8:25 | Heriette |  Osobní odpad
Když jsem odjížděla z Prahy, už trošku pršelo, slzička za slzičkou za každého z mých oblíbených spolutanečníků. Snad zase příště. A snad příště zase s někým jiným.

Jsou to takové malé lásky (ne vždy, někdy je to jen takové ne úplně vydařené rande a pak "díky, pá" jede se dál) a já se takhle zamiluji snad pětkrát za večer, a když to klapne, je to krása - a o to více pak bolí rozchod, nevyhnutelně číhající na konci každé další skladby.

Mé malé swingové lásky. Vše, na co se má omezená emocionální kapacita momentálně zmůže. Ale tak nějak mi to stačí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 7. září 2016 v 8:23 | Reagovat

Myslím, že žádná láska není tak maličká, aby nestála za prožití.

2 Heriette Heriette | Web | 7. září 2016 v 16:07 | Reagovat

[1]: To jistě ne. :) V tomhle případě mají ty malé lásky i určité kouzlo, právě tím, jak malé a pomíjivé jsou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama