Cancer for Dummies: Veselé povídání o rakovi

22. července 2015 v 0:40 | Heriette |  Postřehy
Škola mi začíná za úplně dlouho (skoro se mi nechce věřit, že tu poslední zkoušku jsem dělala teprve před týdnem) a abych se z toho volna nezcvokla, hodlám mezičas zaplnit alespoň psaním článků na medická témata. Tedy, on to měl být původně článek jediný - o tom, jaké druhy nádorů vlastně máme - než mi došlo, že nemůžu začít jen tak, a jak jsem tak sumírovala úvod, celé tohle téma mi v hlavě nabobtnalo natolik, že si z toho asi udělám celou sérii.

Ale fear not, snad se mi to povede sepsat natolik blbuvzdorně, aby se v tom i normální lidská bytost vyznala. Pokud však přeci jen začnu příliš machrovat tou hrstkou vědomostí, kterou jsem si do hlavy za poslední rok stačila nasypat, klidně mne zaraz.



Lingvistické okénko: Mohou mít raci rakovinu?

Jakkoliv náhodně působí spojení jména toho zvířátka s naší oblíbenou nemocí, přinejmenším etymologická souvislost zde je a to dosti významná. A nejen v češtině. Stejného názvu pro nemoc i raka - ať už přímo živočicha či alespoň ono souhvězdí - používá i mnoho dalších jazyků (například anglické cancer či německé der Krebs).

Může za to tradičně Hippokratés - lékař žijící v letech 460 - 377 př.n.l v antickém Řecku. Pravděpodobně to byl on, kdo ony podivné útvary v tělech svých pacientů označil řeckým karkínos, do té doby výrazem pro kraba (ano, moc nechybělo a umíráme dnes na krabovinu místo rakoviny), k čemuž mi internety poskytly tři možná vysvětlení. Podle první teorie se jednalo o podobnost vizuální: šíření nádorů do okolní tkáně připomínalo Hippokratovi způsob, jakým se krabí klepeta zarývají do těla. Teorie druhá říká, že ostrá bolest způsobená rostoucím nádorem podobá se bolesti způsobené sevřením klepet. A konečně, na Hippokratovu představivost mohla zapůsobit i houževnatost nádorů, zde opět v souvislosti se zarytými klepety. Staří Řekové prakticky neměli způsob, jakým se rakoviny zbavit, chemo- a radioterapie byly objeveny teprve v minulém století a léčba chirurgická byla v době bez dezinfekce a sterilizovaných nástrojů záležitostí natolik rizikovou, že je Hippokratovou přísahou pro jistotu odmítána úplně.

K záměně obou korýšů došlo s překladem do latiny. Ten je připisován římskému filozofovi Aulovi Corneliovi Celsovi žijícímu na přelomu letopočtu, který použil slova cancer, v latině označujícího jak kraba, tak i raka, a právě druhý jmenovaný v onom lingvistickém souboji nakonec zvítězil.

Na kraby však medicína tak úplně nezapomněla. Z Hippokratova karkínos zůstaly nám dodnes karcinomy - nádory epitelové tkáně a nejčastější nádorová onemocnění vůbec.



Tak. A příště něco o tom, jak vlastně rakovina vzniká. Ale teď už dobrou noc.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 22. července 2015 v 6:47 | Reagovat

Krabovina je slovo zatím tolik nepostižené praktickým užíváním v souvislosti s nemocí. Asi ho budu používat, protože z něho jde menší strach :-).

2 Heriette Heriette | Web | 22. července 2015 v 21:56 | Reagovat

[1]: S tou nepostižeností souhlasím - ale stejně jsou mi raci jaksi sympatičtější. Krabi mi příliš připomínají své členovčí kolegy pavouky, což se mé arachnofobii moc nezamlouvá. :))

3 Silwiniel Silwiniel | Web | 4. listopadu 2015 v 20:39 | Reagovat

Ty jo, pěkná lingvistická lekce :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama